
Někdy stačí jedno setkání, aby člověk začal věřit, že jeho cesta může vést jinak. Doufám, že takové setkání, brzy dětem zvládne zprostředkovat i náš komix.❤️
Když jsem před lety objevila Den DYSlexie, bylo to pro mě úplné zjevení.
Tou dobou jsem už několik let žila ve snaze na svou dyslexii „zapomenout“. Na základní škole jsem si totiž osvojila myšlenku, že ji musím zvládnout právě tam, protože později „už to nikoho nebude zajímat“.
Dřela jsem na tom, abych co nejdříve a navždy splynula s ostatními. A od prvního ročníku střední školy až někam do druhého či třetího ročníku vysoké školy jsem svou dyslexii úspěšně tajila.
Jenže potlačovat něco takového nešlo. Při psaní, studiu cizích jazyků i sepisování své první bakalářské práce jsem na „ni“ přirozeně 🙂 musela narážet neustále.
Na Den dyslexie jsem tedy zamířila s nervozitou kolem případného odhalení se, i s malou dušičkou naivního nápadu, že by to snad nemusel být až tak šílený nápad, hlásit se „i s ní“ (dyslexií) na FAMU.
Lidé, které jsem tam potkala, mi dokonale pomohli pozvolna rozpouštět pochyby o tom si přihlášku později skutečně podat.
Co mě mohlo přesvědčit víc? Než potkat se tam s akademickou výtvarnici @alenakupcikova, nebo rovnou Famu absolventem, kameramanem a režisérem Jaroslavem Černým.
Zcela prakticky mi pak při studiu na obou vysokých dala oporu Lenka Krejčová z @dyscentrumpraha.
Právě takové události, jako Den dyslexie a osobní příběhy ostatních, nám někdy mohou dát oporu, díky které vystoupáme z propastných pochyb zas k odhlodlání vydat se na vlastní cestu.
Letos září jsem proto, právě při příležitosti Dne dyslexie spustila sbírku na projekt naší autorské, debutové knihy Divá abeceda – komixu beze slov pro děti i dospělé.
Vypráví o malé holčičce, která se při učení číst začíná ztrácet mezi písmeny, ve svých nejistotách i sama v sobě.
Ukazuje cestu, na níž se při učení vedle zmatku a strachu může znovu objevit naděje, porozumění, podpora a tím se navrátit i odvaha v nelehké věci pokračovat.
Divá abeceda původně vyrůstá z mé vlastní zkušenosti. Díky šesti krásným letům spolupráce s její ilustrátorkou Ekaterina Bessonova a grafičkou a sazečkou Thanh Mai Tranovou.
Nyní je téměř hotová. Zbývá ji natisknout a dostat mezi děti, rodiče, blízké a všechny další, kteří chtějí děti na jejich cestě během učení se podpořit.
Přála bych si, aby se jednou mohla stát právě takovou podporou dětem, kterou bych si sama pro sebe přála jako malá i já sama. A třeba také pomohla dospělým lépe porozumět tomu, co se v dětech s dys, nebo při učení obečně třeba odehrává, i když to samy zatím možná nedokážou popsat.
❤️ Právě teď je proto ten čas říci o Divé abecedě i vám, a požádat vás o pomoc s tím, aby už brzy mohla být – třeba i díky vám – mezi dětmi.
Zvu vás proto k prozkoumání odměn v odkazu, kde můžete Divou abecedu podpořit. 🌱
👉 https://www.donio.cz/komix-diva-abeceda
Třeba i díky vám někdo zjistí, že nemusí být celý / celá špatně jen proto, že se učí a vnímá jinak. ❤️