Chcete do hloubky porozumnět svému dítěti?
Vejít do jeho světa a chápat,
co asi prožívá?
Příběh Má živá abeceda, Vás vtáhne
do dětského světa i dětské duše, takže se plně nacítíte na své vlastní vnitřní dítě, na sebe, a o to lépe
pak porozumíte nejen sobě ale u svému dítěti, či dětem obecně.
Příběh povídky vás provede zážitkem, ze kterého vyjdete s naplněnou vnitřní silou a odvahou podpořit své děti, na jejich vlastní cestě, ať už bude jakákoli.
Co vám četba příběhu Má živá abeceda dá a co přináší?
- Budete mít zpět znovu svou dětskou zkušenost.
- Obohaconou o zkušenost z příběhu.
- Ozřejmíte si z nynějšího odstupu vlastní úsilí a umožníte si tak svou vlasní cestu vyspívání zpětně docenit, zaintegrovat nebo dokonce oslavit!
- Pomůže Vám vyvést se z případného vlastního (třeba i skrytého) traumatu a navede jak jim předcházet.
- Umožní Vám opečovat své vnitřní dítě, takže vyjdete s nově nabitou zkušeností o to silnější!
- Pomůže Vám nacítit se na výzvy spojené se školou a četbou, i třeba dyslexií.
- Rozvine Vaši empatii a souznění s dětmi i kýmkoli dálším, kdo čelí nějaké výzvám na cestě za vlastním vzděláním, i přijetím..
- Zlaskaví Vás (vůči sobě) i dětem ještě víc 🙂
Nahlédni do příběhu:
„Povídka mě nadchla i dojala.
Autorka je mistrem volby slov, poskládá věty s lehkostí, přesností, střídmostí. Navodí detailně atmosféru příběhu i do prožívání hlavní hrdinky bez sáhodlouhého popisování situace. A tuto jednoduchost a čtení mezi řádky velmi oceňuji.
Příběh mě vrátil do vzpomínek, ale mohla jsem vše prožít znovu s laskavostí a nadhledem dospěláka. I tak jsem byla dojatá!
Bylo příjemné si uvědomit, že nezapadat do “škatulek” nemusí vadit, když vybereme vhodné prostředí k růstu.
Takže povídka rozehrává další témata a roviny života, nad kterými můžeme hloubat. A to je pro mě poslání SKVĚLÉHO PŘÍBĚHU.“
Kateřina Kaclíková
Vyrůstala v radiusu Prahy, Mokropes a Holešova.
Na základní škole jí byla diagnostikována dyslexie, dysortografie a dyskalkulie, i přesto se nechala vést svým snem být spisovatelkou.
Navzdory četným překážkám, odrazování i negativním proroctvím vystudovala obor Tvůrčí psaní a publicistika na Literární akademii a obor Scenáristiky a dramaturgie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.
Během svých studií vykonávala nesčetná povolání a nejen ve své tvorbě, ale i prakticky se věnovala i dětem, které ráda podporuje na jejich cestě za sebou samými.
Dnes předává své vzpomínky a zkušenosti v silných příbězích dál a podporuje je i na cestě ke psaní, jelikož věří, že pomocí sdílení příběhů lze měnit svět.
Jejím cílem je do psaní, tvoření a života vnášet lehkost a uvědomělé bytí, které vede ke spokojenějšímu a naplněnému životu.
Nyní žije s dcerou a partnerem na Křivoklátsku.
Píše a popouští svou tvorbu do světa.
Mentoruje a rozvíjí projekt Vědomého psaní, jehož je zakladatelkou.
Spolutvůrkyně o povídce:
V jednu chvíli jsem si vzpomněla na to, jak jsem jako malá také sedávala takhle skrčená, abych se mohla zahřát.
Boží. Druhé čtení jsem si užila zase o kousek víc. Je to fakt krásný počin.
Jaký je příběh v pozadí?
Čím více času jsem ve škole trávila , tím více okolí nerozumnělo tomu co se děje, podobně, jako jsem tomu nerozumněla já a vše se začalo podopisovat nejen na mém sebevědomí, ale už i zdraví.
Ve škole mi to nešlo.
Byla jsem v očích učitelů příliš pomalá, později líná a nakonec prostě hloupá.
Stupňovalo se to tak, až jsem pro neustálý tichý pláč, skončila raději s nálepkou příliš přecitlivělá v rohu třídy, odstrčená až v poslední lavici, aby na mě nikdo neviděl.
Když jsem byla malá, byla jsem radostná, bezprostřední, a milovala všechno kolem.
Každý si mě hned pro samou citlivost a vnímavost zamiloval.
Pak přišla škola a s ní velký nápor. Zlom.
Zatímco jsem se začínala až ztrácet před očima,
maminka hledala řešení.
A našla!
Když už dnes vím, že to celé bylo vlastně tak trochu zbytečné a nešťastné.
Chci Vám nyní vyprávět příběh o této malé holčičce o tom,
co se všechno dělo, jaké to bylo i jak to dopadlo.
Abyste se necítili bezmocní.
A raději v příběhu nalézali inspiraci, i oporu v sobě sama, pro sebe, i své děti, a v závěru i ostatní.
Věřím, totiž že pomocí sdílení příběhů lze měnit svět.
A tento je jeden z nich.
O autorce e-povídky:
Kateřina Kaclíková vyrůstala v radiusu Prahy, Mokropes a Holešova.
Na základní škole jí byla diagnostikována dyslexie i přesto se nechala vést svým snem být spisovatelkou.
Navzdory četným překážkám, odrazování i negativním proroctvím vystudovala obor Tvůrčí psaní a publicistika na Literární akademii a obor Scenáristiky a dramaturgie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.
Během celých studií nejen ve své tvorba, ale i prakticky věnovala i dětem.
Dnes předává své vzpomínky a zkušenosti v s silných příbězích dál a podporuje na cestě psaní i ostatní, jelikož věří, že pomocí sdílení příběhů lze měnit svět.
Jejím cílem je do psaní, tvoření a života vůbec vnášet lehkost a uvědomělé bytí, které vede ke spokojenějšímu a naplněnému životu.
Nyní žije s dcerou a partnerem na Křivoklátsku.
Píše a popouští svou tvorbu do světa.
Mentoruje a rozvíjí projekt Vědomého psaní, jehož je zakladatelkou.
Co si díky příběhu zažiji, co se dozvím?
- Jaké to je být ještě dítětem?
- Jaké to může být začínat chodit do školy?
- Učit se brzy vstávat?
- Rychle se oblékat?
- Být součástí velkého kolektivu cizích dětí.
- Pod dohledem cizí paní?
- A do toho všeho se ještě učit třeba číst?!
Příběh je sestaven tak, abyste si dokázali prožít vše sami za sebe, uvnitř sebe a odnesli si z toho nejen pro sebe i své děti ten nejnaplnější možný zážitek, takže budete mít následně více pochopení, i odvahy a sil nenechat sebe, ani své děti, ani nikoho v okolí svým trápením napospas.
Dopřejte si příležitost být díky četbě povídky s náručí připravenou dokořán, aby vaše dítě mohlo oplývat láskou, kterou v tom všem venku potřebuje nejvíce.
Vzpomenete si, jaké za tím vším bylo úsilí...
Když to všechno probíhalo téměř naráz a navíc v čase, kdy vše kolem bylo neskonalé dobrodružství a zvalo k vlastnímu zkoumání a objevování?
Příběh Má živá abeceda Vás obejme a vtáhne do dětství.
Ponoří Vás do příběhu dítěte, které s tímto vším teprve začíná, pro které nic z toho není samozřejmé a jelikož vše prožívá právě tady a teď.
Díky příběhu se navratíte do vlastního dětství.
Objevíte třeba i jakou výzvou k tomu všemu může být taková dyslexie.
Prožij si první zkušenosti se školou, četbou i dyslexií skze e-povídku Má živá abeceda a obohať svou vlastní životní zkušenost.
Četba jako příležitost...
Čas čtení je pozváním k času v blízkosti se sebou a přitom celým světem.
Je příležistostí k zahloubání.
Pozvánkou do fantazie a k prožitku sebe sama skrze jiné v příběhu, jež bychom jinak třeba nezažili a který přesto vede k vlastní transformaci.
Nech vytanout dávno zapomenuté vzpomínky.
Zpozorni.
Síla příběhu:
To, co zasáhlo nás,
nemusí nutně zasáhnout ostatní nebo naše děti.
I přesto jsou některé zážitky, které máme napříč společností v malém či větším měřítku všichni.
Vím, že skrze sdílení příběhů a vlastních zkušeností, jim můžeme dát průchod, nebo i předcházet nesnázím tak, aby byl svět bezpečnějším, vřelejším a laskavějším místem pro všechny.
To je i to, co má povídka dokáže.
Dokáže člověka proměnit tak, že je...
Laskavějším v přístupu
vůči sobě sama,
k dětem, i ostatním.
Káťo, ráda tě podpořím, když vidím, že děláš něco, co tě fakt baví a naplňuje! 🤗 Povídka je pěkná, je z toho cítit, že je to tvé velké téma, že víš o čem píšeš, to se mi moc líbí.😊
Autorka o povídce:
Do povídky jsem se dala cele nejen z hlediska příběhu, ale i formy...
Krásně to vystihla grafička Petra Jiřinská, když mi psala:
„Přiznám se, že takhle velké písmo jsem doposud nepoužila :).“
Dala jsem si totiž záležet, aby byla povídka dobře čitelná i v telefonu, aby byla četba co nepřístupnější.
Pohodlně se tedy uveleb, dobřej si svého času a ponoř se do přesunu v prostoru i čase, do dětství...